Mám tu čest Vám představit naší rodinu, protože jsem tady nejstarší.

Nejsem člověk a někteří říkají, že ani pes. Jsem Anglický buldok.

Žijeme v hezkém prostředí malé vesnice. Máme volný přístup do zahrady, kde si můžeme hrát, honit se, dovádět, ale i vymýšlet různé lotroviny. Je nás tady celá parta a tak není nuda.

„Naši“ za námi chodí kdykoliv mají čas a to je mockrát za den. My za nimi do domu nesmíme, jen když je někdo z nás nemocný, nebo jsou v domě mimina. To se na ně můžeme chodit dívat a hrát si s nimi. Já už vím jak to chodí, tak každou zimu dělám, že mě něco bolí a oni mě nechají přes zimu bydlet v domě. Nevadí mi ležet v létě na slunci a dlouhé hodiny se na zahradě opalovat, ale proč nebýt v zimě pěkně u kamen!

Říká se o nás, že nejsme příliš chytří, ale nevěřte tomu. Všichni dobře víme, co znamená, když panička zavelí “domů“, nebo když můžeme do auta a hurá na výlet. Když je čas jídla, to každý ví, kde má misku. Když je čas kočkování, to každý ví, jak má paničku povalit, aby jí mohl olízat a dostat se jí do kapsičky pro dobrůtku. Když přijde pošťák, to každý ví, jak ho vystrašit, že utíká od schránky. A já umím dokonce plavat v bazénu a věřte, že si to užívám. Je to lepší než ve vaně, kam musíme pravidelně všichni a někteří si stěžují, že je to otrava.

Chodí za námi často návštěvy a veterinář, nevím sice co chtějí, ale je to fajn, pokaždé něco na zub a nekonečné hlazení. No prostě si tu žijeme krásným psím životem. 

Buldočice Evka